[Tristan Tzara]
16.4.1896 Moinesti (Rumunsko) – 24.12.1963 Paříž (Francie)

Tristan Tzara (vlastním jménem Samy Rosenstock) byl francouzský básník a esejista rumunského původu. Měl obrovský podíl na založení dadaistického hnutí ve Švýcarsku, traduje se, že to byl právě on, kdo náhodně objevil slovo Dada v Laroussově slovníku. Svou neklidnou a doslova buřičskou povahou vytvářel prtipól "umírněným" dadaistům, jakými byli Hans Arp či Hugo Ball. Podobnou náturu jako Tzara měl snad už jen jeho přítel Francis Picabia, jejichž bouřlivé spory a následná usmiřování se staly pověstnými.

Rumun Tzara odjel do neutrálního Švýcarska ve svých devatenácti letech, aby zde studoval matematiku. Setkal se zde s Hansem Arpem a Marcelem Jancem, s nimiž stál o necelý rok později u zrodu Kabaretu Voltaire. Po vydání prvních dadaistických textů, jako byly "La Premiére Aventure céleste de Monsieur Antipyrine" (První nebeské dobrodružství pana Antipyrina – 1916) a "Vingt-cinq poémes" (25 básní – 1918), Tristan sepsal první dadaistický manifest "Manifest dada 1918", který vyšel ve třetím vydání časopisu "Dada". Právě tady poprvé zaútočil na všechny formy umění a začal popírat jeho smysl.

V lednu roku 1920 Tzara odjel do Paříže, aby se setkal s hlavními představiteli pařížského hnutí Bretonem, Soupaultem a Aragonem. Koncem roku 1921 se však Breton následován ostatními od dadaismu odklonil a následoval surrealismus. Tzara, vyčerpán věčným nihilismem, se k němu připojil až kolem roku 1930. Poté se začal zabývat marxovým učením a roku 1936 vstoupil do komunistické strany. Během druhé světové války se účastnil francouzského odboje.

Od svého opuštění dadaismu napsal ještě několik básnických sbírek : "L'Homme approximatif" (Blížící se muž – 1931), "Parler seul" (Samomluva – 1950) a "La Face intérieure" (Vnitrní tvář – 1953).