[Manifest pana Antipyrina - Tristan Tzara]

Dada je naše síla, která pozdvihuje bajonety bez následků, sumatrální hlavu německého děťátka, Dada je život bez pantoflí a bez paralel, která je pro i proti jednotě a rozhodně proti budoucnosti. Moudře víme, že z našich mozků se stanou měkké polštáře, že vás antidogmatismus je stejně exkluzivistický jako funkcionář a že nejsme svobodni a provoláváme svobodu, přísná smutnost bez kázně a bez morálky a naplít na humanitu.

Dada nevychází z evropského rámce slabostí, je to dělej co dělej hovno, ale my chceme od nynějška srát v pestrých barvách, abychom ozdobili zoologickou zahradu umění všech konzulárních praporů. Jsme ředitelé cirkusu a hvízdáme mezi větry běhavek, mezi kláštery, prostitucemi, divadly, skutečnostmi, city, restauracemi, ohi, hoho, bang, bang.

Prohlašujeme, že auto je cit, který nás dost pohýčkal v zdlouhavosti svých abstrakcí jako zámořské parníky, hluky a myšlenky. Nicméně promítáme navenek snadnost, hledáme nejhlubší podstatu a jsme spokojeni, můžeme-li ji skrýt, nechceme počítat okna báječné etiky, neboť Dada neexistuje pro nikoho a my chceme, aby to všichni pochopili. Tady je, ujišťuji vás, balkon Dada, odkud můžeš poslouchat vojenské marše a sestoupit, protínaje vzduch jako anděl v lidových lázních, aby ses vyčůral a pochopil podobenství. Dada není šílenství, ani moudrost, ani ironie, jen se na mě podívej, roztomilý měšťáku. Umění bylo hrou s lískovými oříšky, děti snesly slova, která na konci stejně klinkala, potom plakaly a křičely strofu a navlékly jí botičky panenek a ze strofy se stala princezna, aby skomírala líbezná, a z té zrovna královna a z té velryba, co hledá břeh, děti se daly v běh, až popadaly dech. Potom přišli velvyslanci citu, kteří vydali dějinný sborový pokřik:

Psychologie Psychologie hihi
Věda Věda Věda
Ať žije Francie teda
My nejsme naivní
My nejsme sukcesivní
My nejsme exkluzivní
My nejsme prosťáčci
A umíme dát zabrat inteligenci

Ale my, dada, my s nimi nejsme zajedno, poněvadž umění není vážné, ujišťuji vás, a vystavujeme-li na obdiv zločin, abychom učeně řekli ventilátor, je to proto, abychom se vám zavděčili, drazí posluchači, tolik vás miluji, věřte mi, a zbožňuji vás.

Převzato z Artmusea.cz