[Kurt Schwitters]
20.7.1887 Hannover (Německo) – 8.1.1948 Ambleside (Anglie)

Kurt Schwitters byl velmi osobitou postavou dadaismu. Rozsah jeho činností sahá od koláží, typografie, malířství a poesie až po psaní her. Kurtovými nejslavnějšími pracemi se ovšem bezesporu staly jeho originální koláže, jež vytvářel z nejrůznějších obyčejných věcí, které nacházel nejčastěji na ulici nebo na skládkách. Byly to například staré jízdenky, knoflíky, podrážky od bot, rozbitá prkna, hřebíky, apod., které lepil na sebe. Tomuto stylu se dostalo uznání například od Tristana Tzary, Maxe Ernsta nebo Paula Kleeho, nikoliv ale od kritiků. Schwitters udržoval jako jeden z mála úzké styky s ostatními umělci jako byli Arp, Max Ernst, Theo van Doesburg, El Lssitzky a berlínští dadaisté. Přesto ve svých dvaatřiceti letech v rodném Hannoveru založil vlastní hnutí Merz, které bylo nezávislé na všech hnutích Dada a prakticky pokračovalo i po rozpadu ostatních dadaistických skupin.

Kurt Schwitters studoval v letech 1909-1914 akademii v Drážďanech. V té době se ještě živil malováním portrétů. Přes expresionismus a kubo-futurismus zanedlouho došel k abstrakci. Jeho abstraktní díla byla vystavována v roce 1918 berlínskou galerií Der Sturm a sám autor několkrát přispíval dostejnojmenného časopisu. Již rok před tím byl ale uchvácen dadaismem a začal se přátelit s Hansem Arpem, se kterým později ještě mnohokrát spolupracoval.

Koncem roku 1918 se Schwitters hodlal připojit k berlínskému Dada, ale jedna z vůdčích postav berlíňanů Richard Huelsenbeck byl proti. Proto Kurt přišel o několik měsíců později s nápadem založit v Hannoveru vlastní hnutí zvané Merz (slovo "Merz" bylo odvozeno z názvu "Kommerzbank"). V tomto období vydal i sbírku svých merz-básní.

Roku 1920 podnikl Schwitters spolu s Raoulem Hausmannem, kterého již dříve poznal v Berlíně, cestu do Lipska a do Prahy, kde pořádali přednášky a výstavy. V roce 1921 vystavoval v mnichovské galerii Goltz a v Berlíně se seznámil s Holanďanem Theem van Doesburgem, s nímž za další rok odcestoval do Nizozemí na "propagační dadaistické turné". Po návratu z cesty se v říjnu stejného roku ještě stačil podívat na kongres kostruktivistů ve Výmaru. V letech 1923-1932 vydával časopis Merz. Od roku 1924 začal vytvářet své slavné dílo Merzbau, což byl obrovský sloup tvořený z nejrůznějších předmětů, jaké používal na koláže, ale rozdíl byl v tom že Merzbau neustále rostlo tím, že na něj Schwitters po dobu několika let neustále přilepoval nové a nové věci. Kvůli jeho růstu Kurt proboural tři patra svého domu. Dům byl bohužel za války (v roce 1943) zničen.

Stejně jako většina předválečných umělců musel Schwitters utéct před šířícím se nacismem, netolerujícím jiné než oficiální umělecké projevy. Hannoverský rodák proto odjel roku 1937 do Norska, kde se znovu vrátil k portrétování. V norském městě Lysaker se ještě pokusil o novou Merzbau, ale nestačil ji dokončit, jelikož o tři roky později musel znovu uprchnout – tentokrát do Anglie. I zde pokračoval ve své tvorbě a dokonce začal se třetím Merzbau. Pracoval na něm od roku 1945 až do své smrti.

Kromě velkého množství koláží jsou známy i Schwittersovy básně Anna Blume a Ursonáta (1926).