[Anna Blume - Kurt Schwitters]

Ó milovaná mými sedmadvaceti smysly, já
těch miluji! – Ty tvých tvým, já tvým, ty mě.
– My?
To patří (mimochodem) někam jinam.
Kdo jsi, nezaplacená ženštino? Ty jsi
– jsi? Lidé říkají, že jsi, – tak
jim řekni, že nevědí jak se daří kostelní věži.
Nosíš klobouk na chodidlech a chodíš
po rukách na rukou, po kterých chodíš.
Hola, tvé rudé šaty rozříznuté v bílých záhybech.
Rudě miluji Annu Blume, rudě těch miluji! – Ty
tvých tvým, já tvým, ty mě. – My?
To patří (mimochodem) do ledového ohně.
Rudý květe, rudá Anno Blume, co lidé říkají?
Čestná otázka:
1) Anna Blume má ptáka
2) Anna Blume je červená
3) Jakou barvu má ten pták?
Modrá je barva tvých žlutých vlasů.
Rudé je vrkání tvého zeleného ptáka.
Ty prostá dívko v prostých šatech, ty drahé
zelené zvíře, já miluji těch! – Ty tvých tvým, já
tvým, ty mě. – My?
To patří (mimochodem) do žhnoucí bedny.
Anna Blume! Anna, a-n-n-a, liju po kapkách tvoje
jméno. Tvoje jméno skapává jako nejměkčí lůj.
Víš to Anno, už to víš?
Můžeš být čtena také odzadu, a ty, ty
nejmilejší ze všech, jsi odzadu pořád stejná
jako zepředu: "a-n-n-a".
Lůj kape hladivě na moje záda.
Anno Blume, ty kapající zvíře, miluji těch!

[Možná je to divné - Kurt Schwitters]

Svět je plný nákladních vlaků
pasažéry jsou krávy
a mléko a máslo.
A sýr a skvělá marmeláda
a býci a koně,
a kohouti a slepice.
Kráva je matka mléka,
a babička sýru a másla.
Sýr je bratranec marmelády.
Kůň je bratranec kohouta.
Slepice snáší vejce.
Vejce je bratrancem sýru a másla,
synem a dcerou mléka.
Není to divné?
Je.