[Max Ernst]
2.4.1891 Brühl (Německo) – 1.4.1976 Paříž (Francie)

Max Ernst byl německý sochař, teoretik umění, básník a hlavně jeden z nejznámějších dadaistických a později surrealistických malířů. Zároveň se stal spoluzakladatelem kolínské skupiny Dada (v Kolíně vydával časopisy Bulletin D a Der Ventilator). Je zajímavé, že již v období dadaismu maloval jasně surrealistické obrazy, nejčastěji s motivy ptáků a chimér. Mimo ně světové umění obohatil i o své originální koláže a hlavně frotáže, což byly kresby vzniklé malování tužkou na papír podloženým dřevem, jehož reliéf vytvářel na ploše papíru obrazy krajin, které po Ernstově dokreslení dostávaly nádech tajemna.

Max Ernst vystudoval nejprve filozofii a psychologii na Bonnské univerzitě (1909-1911). Kromě toho byl malířský samouk (ovlivněn především Augustem Mackem). Po ukončení jeho studií se tedy rozhodoval mezi filozofií, psychiatrií a malířstvím, které nakonec zvítězilo a už v roce 1913 vystavoval na Podzimním salonu v Berlíně. Ve stejném roce odjel do Paříže a zde se seznámil s pracemi Picassa a Giorgia de Chirica. Na Kolínské výstavě "Werkbund" se rovněž poprvé setkal s Hansem Arpem, se kterým o tři roky později založil kolínskou skupinu. Mezitím byl však roku 1914 povolán do války. Ernstovo působení na frontě netrvalo příliš dlouho, jelikož jej pro zranění hlavy zakrátko poslali domů. Avšak jeho otřesné zážitky v něm probudily ducha odporu.

V roce 1916 ještě jednou vystavoval v Berlínské galerii "Sturm". Počátkem roku 1920 se svými přáteli Arpem a Baargeldem pořádal šokující výstavu Dada-Ausstellung, Dada-Vorfrühling. V Paříži v galerii "Sans Pareil" pak poprvé uvedl své koláže. Společně s Arpem, Bretonem a Tzarou se účastnil dadaistického setkání v Tyrolsku (1921). Za rok se odstěhoval do Paříže, kde hojně přispíval do tamních časopisů, avšak jeho odjezdem z Kolína se začalo místní dadaistické hnutí rozpouštět. Ernst ale v té době již přestoupil na surrealismus a kolem roku 1926 objevil techniku frotáže.

V roce 1941 odjel do USA, kde střídavě bydlel v New Yorku a Sedoně (Arizona). Roku 1954 se potom již na trvalo vrátil do Paříže, kde za dvaadvacet let den před svými 85. narozeninami zemřel.

Max Ernst po sobě zanechal veliké množství obrazů: Panna Marie trestá Ježíška za přítomnosti svědků André Bretona, Paula Elaurda a malíře (1926), Schůzka přátel (1922), dále také soch: Kozorožec (1948) a cyklů frotáží: Historie přírody(1926).