[Hugo Ball]
22.2.1886 Pirmasans (Německo) – 14.9.1927 San Abbondiu (Švýcarsko)

Hugo Ball byl německý spisovatel a básník, jeden ze zakladatelů dadaistického hnutí v Curychu. Dalo by se říci, že Hugo byl "duchovním otcem" Dada, protože právě on přišel s nápadem otevřít během válečných let v neutrálním švýcarském Curychu Kabaret, o jehož založení vypráví: "Když jsem zakládal Kabaret Voltaire, byl jsem si jist, že ve Švýcarsku musí být několik mladých lidí, kteří nejen že se podobně jako já cítí svobodní, ale kteří dokáží svou svobodu i projevit". Za nedlouho ve svém podniku za účasti umělců z různých koutů Evropy začal organizovat večírky a odstartoval tak počátek nového mezinárodního hnutí.

V roce 1910 Ball studoval Školu dramatického umění Maxe Reinhardta. Po ukončení vzdělání pracoval v divadle. Při tom se věnoval publikaci časopisu Revoluce (1913), který vydával společně s Johannesem R. Becherem a Erichem Mühsamem. Becher zároveň patřil do okruhu básníků, se kterými se Hugo scházel v berlínském "Café des Westnes". Byl mezi nimi i dvacetiletý Richard Huelsenbeck. Krátce poté, co vypukla první světová válka, se rozhodl, že se svou ženou Emmy Henningsovou, uprchne do Švýcarska. V Curychu, který se stal útočištěm oběma manželům, pracoval Ball jako pianista a Emmy jako recitátorka v jednom varieté v curyšské čtvrti Niederdorf.

Zlom nastal až 5.února 1916, kdy Ball otevřel v Spiegel Gasse číslo 1 Kabaret Voltaire, jež se stal centrem mladých protinacionalisticky smýšlejících lidí jako byli Hans Arp, Tristan Tzara, Marcel Janco, Sophie Täuberová, Richard Huelsenbeck, Viking Eggeling, Augusto Giacometti, Marcel Slodki, Christian Schad, Hans Richter a mnoho dalších, jimž se už příliš poct nedostalo. O pár měsíců později vyšla publikace "Kabaret Voltaire", kde Ball popsal důvod vzniku a začátky Kabaretu. Roku 1917 se však Hugo přestal aktivně projevovat v dadaistikém hnutí, jelikož se stal redaktorem proněmeckých bernských novin "Freie Zeitung". Později se stáhl do ústraní a žil v Ticinu.

Ball za svého dadaistickém období stačil napsat román "Tenderenda, der Phantast", po umělcově smrti byla vydána kniha "Die Flucht aus der Zeit" ("Únik z doby"), která v sobě obsahuje zápisky z jeho vlastního deníku, který si ze začátku vedl. Krom toho napsal i množství fonetických básní jako Gadji beri bimba a Karawane.